úterý 17. prosince 2013

šťastné a červené

Nevím, jak to máte vy se svojí maminkou..

Mé aktuální názory a postoje k ní se docela radikálně měnily :
 - v pěti letech - milovaná maminka
 - v patnácti - trapná matka, co ta stařena ví?!
 - ve třiceti - možná má máma pravdu..
 - a teď - co by na to asi říkala, jak by tohle řešila ??

Nevím, nevím, i když je moje maminka dost možná nemožná a zbytečně starostlivá, poslední dobou se nebráním, být na každé návštěvě zase malou holkou. Je to ohromě osvobozující, nechat se obskakovat a odhánět od mytí nádobí. Vždyť toho mám doma dost - říká moje maminka a usazuje mě zpět na židli..
Je zlatá, i když tím umí parádně lézt na nervy, skutečně bych ji nevyměnila..

Proto bych ráda, čistě sobecky, maminku potěšila, ale je to s ní těžké, nic nechce, psát Ježíškovi odmítá, vymlouvá se na stáří. (Věřte mi, že než bude skutečně stará, ještě to minimálně dvě desetiletí potrvá..)

Po bezvýsledném brouzdání obchody, jsem si prohlédla reklamu z knihkupectví a tedy tomu říkám terno..
Kuchařka ve vánočním kabátu a od božské Nigelly Lawson?! A za cenu, kterou se stydím i uvést..

Můžete se přesvědčit  ZDE:


Maminka, totiž ohromě vaří a jejím velkým koníčkem je studování a zkoušení receptů, mnohdy s různým výsledkem. Jak to už u  inovátorů bývá..





Tady, soudě podle obrázků a podle mých vlastních nepatrných zkušeností, (s Nigellinými recepty), nástrahy nesděleného tajemství nečíhají, naopak..


Druhou vášní mé maminky je slabost pro červenou barvu. Tu nenápadně propašovává třeba jen v malinkatých detailech i tam, kde by se člověk jásavé nitky nenadál...
Právě proto jsem statečně střihla i do filcu, aby byla vánoční červená dárková souprava dokonale červená..



Šťastné a červené mami !
 A na husu podle zbrusu nového receptu přijdu a to nádobí, to tedy nechám být..