Rok 2013 byl plný milých i nemilých dokonce až nesnesitelných zážitků.
Mezi ty milé, patří překvapivé opisování z taháku při kontrolním testu. Ano, ano, mluvím o TAHÁKU!
Použití předcházelo velké snažení naučit se vše potřebné, ale když to nejde tak to nejde. Nastoupila jsem tedy cestu dotazů, jak se to s nenápadnými pomůckami ve škole vlastně dělá?!
Představte si, že mi teenegeři nevěřily, že všechny zkoušky jsem složila naostro, jen se svojí hlavou bez jakýchkoliv substantiv: papírových, mechanicko-technických a rozhodně jsem se obešla bez chemické podpory, pokud tedy kávu nepočítám..
Zkrátka jsem si pocvičila funkci těla a hlavy pod adrenalinovou zátěží, jakou vypracování a použití taháku znamenalo a vůbec, ale opravdu vůbec nepociťuji (ani teď zpětně) žádné provinění, naopak se mi tento zážitek moc líbil a devíti z deseti studentů ho mohu směle doporučit...
Tahákům ZDAR!
Letošní rok začal velmi hekticky, ale nic netrvá věčně a nyní nastal čas uvolnění a když pan Colin jel navštívit svého profesora do Cambridge, nabralo mé toužení po ušití pořádného víkendového zavazadla reálnější obrysy..
Ke slovu přišel střih Amy Butler a károvaná látka, původně na šaty..
..nedočkavě jsem zkoušela velikost čerstvě došitých dílů...
.. rozhodla jsem se šít podšívku s hlavní látkou najednou a začištění šikmým proužkem jsem věnovala dva večery s jehlou v ruce..
..cestovní taška mi nejprve připadala velikostí spíš, jako větší kabelka, ovšem po zkompletování s bočnicemi vznikl malý "kufřík"..
..poslední fotografie je již z první cesty mé víkendové tašky.. Musím se přiznat, že ač jsem se při balení vůbec neomezovala, tašku jsem měla poloprázdnou. Tomu tedy říkám správné nadimenzování, díky Amy..
Tašku na cesty již mám, s taháky si vím rady, to bude pan Colin koukat..
Teď si troufnu i do té Cambridge..
