Svou roli sehrál i fakt neuvěřitelně bujných levandulových rostlin, v různých barvách a intenzitách vůní...
S klidným svědomím jsem tak mohla zpracovat loňskou nasušenou levandulovou úrodu...
Nejprve jsem se pustila do limonády..
Sáhla jsem po osvědčeném receptu Dity P.
- 250ml vody + 1 l studené vody
- 200g cukru
- 1 lžíce sušených květů levandule
- 200ml citronové šťávy
- led
- Do hrnce nalít vodu ( 250ml ) , přidat cukr a sušené levandulové květy, na středním ohni přivést k varu a nechat vařit cca 2 minuty. Poté sundat z plotny, nechat vychladnout a přecedit do karafy. Přilít studenou vodu ll a citronovou šťávu (200ml), přidat led a promíchat...
Recept Dity P. je fantasticky rychlý a přehledný, jen jsem snížila objem cukru, (panu Colinovi se zdá vše dost sladké ) a chutnala skvěle. Jako důkaz namohu sloužit dokumentační fotografií, neboť limonáda zmizela tak rychle, že jsem ani nestačila jednou zmáčknout spoušť...
K levandulové limonádě se nejvíce hodí levandulové sušenky, to je jasná věc..
Upekla jsem mje oblíbené podle holek z Herbáře...
Recept a video najdete zde: Levandulové sušenky
Použila jsem žitnou mouku, napůl se špaldovou, proto jsou moje sušenky macatější než v originálním receptu...
Pokud váháte, tak Vás možná přesvědčí ta vůně, která se line kuchyní přo přípravě dokonalé levandulové hostiny...
Panečku, to je něco, takový čaj o páté dostává úplně jiný rozměr..
