jehelníček

Jehelníček je nesmírně důležitá věc, nic se nesmí ponechat náhodě. Vždyť takový jehelníček máte stále na očích a po ruce, tak je třeba vybírat správný typ s obzvláštní péčí.. Rozhodla jsem se tedy vyzkoušet další jehelníček podle Anny Marie Horner. Podobného tvaru,jako ten minulý, velký se soudečkovými díly, jen trochu menší..

Již minule jsem narazila na nepřesnost v návodu. Trochu to vypadá, že Anna Marie si své tajné triky nechává pro sebe, podobně jako ti nejlepší kuchaři. ( Prozradí sice recept, ale nikdy se vám doma nepovede stejně dobře jako jim, zkrátka to NĚCO nesdělí.. NĚCO tu prostě schází, možná je to kouzlo génia..)

Přiznám se, že na nepřesnost jsem přišla až po nastříhání při kompletování, kdy dýnko nesedělo úplně dobře.

Následovalo menší dramatické párání, kdy byly okamžiky, ano proč to neříci otevřeně, kdy jsem klela jako starý námořník a to velmi hlasitě. Zkrátka, nebýt pana Colina, který mi uvařil silný uklidňující čaj, skončil by zpackaný, prý - jehelníček, jisto jistě v popelnici..

Nakonec vše dobře dopadlo a povedly se mi ušít tři kvítkové jehelníčky. Jsou vysoké 6 cm a široké 16 cm. Nejsou to žádní drobečci..

Jehelníčkům jsem přisoudila barevné zadečky..

Originální návod na šití jehelníčku naleznete ZDE :

Nenechte se ukolébat snadným a přehledným návodem, nejasnosti tu jsou, ale snadno si se vším poradíte...

Já i pan Colin si myslíme, že by se šití, podobně jako šachy mělo stát olympijským sportem, zvláště pokud by trenérem byla Anna Marie Horner se svými vypečenými návody..

Přes všechny nesrovnalosti v návodech mne Anna Marie baví a rozhodně na ni a její střihy nezanevřu, protože  ona za to stojí a já mám alespoň pocit spolutvoření...