Stejně, jako králíček ztuhne a nemůže se pohnout pod přísným okem kobry, já mám něco podobného. Když mám starostí a práce nad hlavu, úplně se na to vykašlu a místo pomalého a systematického postupu vpřed udělám úkrok stranou a podívám se na pět fakt "důležitých" filmů, dopletu svetr, co leží dva roky v šuplíku a přečtu tři knihy, ne úplně nezbytně povinné, alespoň ne teď..
Vše završím koupí nové rtěnky a opravdu dlouhým kafíčkováním s kamarádkou, kterou už dva měsíce cíleně nevyhledávám, protože toho mám teď prostě moc... ( nutno říct, že rtěnku nepoužívám a zase ji za dva roky téměř nepoužitou vyhodím, ale co naplat !? Když musíš, tak musíš..)
Možná, kdybych dovedla cíleně a fázovaně pracovat ulevilo by se mi, ale co zmůžu, program je program, to si člověk nevybere..
Celek mé zpropadené situace vystihuje věta: " kdyby nebyla poslední chvíle, nic nemám hotovo." ( Díky Doro, vystihuje mě to přesně!)
Takže co se dělo???
Mrkejte...
..chodila jsem po městě a koukala kde co kvete...
..pak jsem koupila pomeranče, ty mám ráda...
..upekla jsem tarte tatin...
...zase jsem se procházela a docela bezostyšně jsem zevlovala...
....zkoukla jsem dvě série božského Hercula Poirota...
..a musela jsem si zopakovat něco z Roalda Dahla a dokončit osobní sérii Davida Nicholse...
....tak takový jsem měla vstup do jarního období a co je zajímavé, povinnostem jsem neutekla, ale statečně jsem je odsunula..
M.
Super!!! Opět parádně napsané :-D
OdpovědětVymazat