středa 10. května 2017

květnové pokoukání

Mám ráda filmy a knihy a některé knižní a filmové zážitky musejí zkrátka dozrát a když se tak stane, pak je mohu poslat dál..
Viděla jsem od zimy dost filmů a některé byly z kategorie - nikdy více, inu člověk má zkusit všechno a jen hlupák by se nechal odradit pár špatnými volbami. Po pravdě měla jsem ruku častěji špatnou, než dobrou, ale zato ty dobré volby byly něco a to se právě chystám naservírovat..

Můj první knižní a zároveň filmový tip patří titulu Švadlena.
Přiznávám dobrovolně a bez mučení, že jsem si film koupila během vánočního běsnění a uschovala v šatníku a těšila se až přijde jeho čas. Když se mi pak skutečně podařilo osiřet doma, nedočkavě jsem si film pustila. Byla jsem okouzlena fantastickými kostýmy ve stylu padesátých let.Však je pod nimi podepsána Marion Boyce australská kostýmní diva, která první úspěchy sklízela například za odívání ve filmu Krokodýl Dundee. ( Vzpomeňte si na odvážné plavky Lindy Kozlowski. )
Příběh se odehrává v Austrálii a sympatické je, že tvůrci jsou vesměs z tohoto světadílu. Hlavní roli ztvárnila Kate Winslet. (Nutno říci, že to pěkné Angličance v buši více než sekne a již v první minutě jí odpustíte, že je asi tak o deset let starší, než by měla hrdinka filmu být. Uvěříte jí radostně a bez rozpaků. )




.. no, napadlo by vás, že dobře oblečená žena může ovlivnit výsledek fotbalového klání?!..

 
..Kate je stylově oblečena i na doma a příběh se pěkně rozjíždí...



...během prvních dvou třetin filmu si říkáte, no normální příběh, pak to ale přijde..


 
... velké finále a stylová cigareta, možná kouření škodí zdraví, ale tady je to nutný symbol..
 
Moje druhé květnové doporučení se týká  knihy: Dívka ve vlaku. Kdo to ještě nečetl, ať okamžitě běží k nejbližší knihovně, nebo knihkupectví.. Inu takový příběh, který začíná opět nenápadně, aby člověka postupně pohltil a následně položil na lopatky, tak umí psát Paula Hawkins..
Nedočkavě jsem čekala na rozuzlení a odmítala jsem uvěřit logickému vysvětlení, jež bylo hlavní hrdince neustále servírováno.. Postupně jsem vyloučila poruchu osobnosti, nebo alespoň to jak si to představuju.. Přes všechnu beznaděj v níž se hrdinka více než zabydlela, jsem stále cítila její neutuchající vnitřní sílu a nakonec vítězství.. Ano, konečné rozuzlení, aneb feministky radujte se, opět zvítězila žena. Důležitější však je, že hlavní postava zvítězila sama nad sebou..
Kniha se okamžitě stala hitem a dočkala se promtního zfilmování. Převedení do světa filmu se ujala americká produkce. Jak je v zámoří zvykem, tiché zoufalství a nesmělé truchlení se ve filmu proměnilo v drsné a ještě drsnější hlasité surovosti s dostatkem umělé krve a patosu.. V hlavní roli s hostující Angličankou Emily Blunt, jež neváhala pro roli přibrat, nebo spíše neshodit nic ze svých těhotenských kil, navíc téměř bez líčidel. ( Tuto osobní statečnost prokázala např. v příběhu Sicario, kde se pokoušela popasovat se s drogovými kartely..) Zkrátka Emily i přes mnohdy odpudivý vzhled, jež k roli patří, vévodí celému filmu a ani mladinká nymfička ve vedlejší roli ji nijak nezastínila. Zfilmování vpravdě americké knize neublížilo, přesto doporučuji zkousnout v první řadě knihu..
 

 
..denní náplň je denní náplň...aneb když jste bez práce..


...psycholog nakoukne pod skořápku a my s ním..


...v příběhu hraje cestování vlakem zásadní roli...


...nechoďte do lesa..

 
..přiznání je polehčující okolnost..
 
V Dívce ve vlaku potěší drobná, leč významná úloha Lisy Kudrow, alias Phoebe z Přátel..Trhlost nečekejte.. A kdo v nymfičce pozná hudební divu ze světa zadánků, aneb Hudbu napsal, slova složil, ano, ano,  holčička z Glee nám krapet vyrostla..
 
Třetí mé květnové pokoukání patří hudebnímu filmu Whiplash. Příběh od nadaného režiséra, autora La La Landu mě zaujal nejen příběhem, ale i použitím jazzových standardů. Je mi úplně jedno, že hlavní hrdina není skutečný bubeník a má levačku vážně levou, možná i pravačku, je to přeci herec, ne?! Použití umělé krve na efekt neskutečné dřiny beru, také mě neruší. Je více než jasné, že film musí používat přehnaných prostředků, neboť má jen omezené pole působnosti.. A bez velkého důrazu bychom si ničeho ani nevšimli..
Příběh nadějného kluka, který se touží dostat do prestižního orchestru a bubnuje, jako o život, až se mu sen splní. Setká se s ukrutným vedoucím orchestru, aby se z něj málem stal stejný příšerný exemplář lidského pokolení..Naštěstí si náš hrdina nabije hubu a to doslova a jako všechno špatné, ukáže se, že to všechno byla užitečná lekce, protože bez pokory a trochu víc toho cvičení to vážně nejde..fakt..
 
 


...když jsi v koncích svěř se...




..nevadí, že jsi utahanej, zkusíš to jindy, aneb citlivý výcvik..



...ale, ale..

 
 ..civilní snímek..
 
 
Damien Chazelle, natočil tento film, před oskarovým trhákem a ještě před tím se procvičil v komorním příběhu jazzového trupetisty a jeho trablech s dívkou. Přesněji, s dívkami. Film s názvem- Guy and Madeline on a Park Bench( 2009). Doporučuji rozhodně také..
 

 
.. trumpetista má dobrý nejen nátisk..

 
..civilní taneční scény mile dokreslují děj filmu..
 
Něžný příběh bez masivní holywoodské účasti rozhodně stojí za zhlédnutí..
 
 
To jsou tedy, prozatím mé květnové filmovo- knižní střely..
 
..hrr na ně, ať s panem Colinem, nebo bez..
 
M.tentokrát zasněná
 

 
 

 


Žádné komentáře:

Okomentovat